Hubert Gessner

Architekt Hubert Gessner je znám především jako jeden z věrných žáků profesora Otto Wagnera a je také považován za jednoho z nejvýznamnějších Wagnerových žáků. Je dokonce označován za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století. S řadou jeho děl se můžeme setkat především ve Vídni a vůbec v Rakousku, vůbec první Gessnerova realizace ale stojí v jeho rodném městě, ve Valašských Kloboukách, stejně jako další čtyři mladší stavby, pod nimiž je podepsán.

Hubert Jan Karel Gessner se narodil 20. října 1871 jako čtvrté z pěti dětí klobouckého poštmistra, krásnobarvíře a podnikatele v papučářství Karla Gessnera a jeho ženy Amálie rozené Čápové (její otec byl mlynářem v Hulíně). Dne 15. září 1879 se jim narodil ještě syn František Karel, který se také věnoval architektuře (vídeňskou akademii studoval v letech 1903–1906) a s bratrem Hubertem na některých projektech spolupracoval.

V Kloboukách Hubert Gessner absolvoval měšťanskou školu, poté v letech 1885–1889 studoval na státní německé průmyslové škole v Brně. V období 1889–1891 absolvoval praxi u stavitele Otto Zemana v Bystřici pod Hostýnem, v letech 1891–1894 působil jako stavbyvedoucí a stavební kreslič u firmy Julius Lundwall v Opavě, od března do září 1894 byl vedoucím stavby u stavitele Ernsta Zubera v Moravské Ostravě. A v letech 1894–1898 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni.

V roce 1894 nastoupil do vedení jedné z architektonických škol vídeňské akademie Otto Wagner. Působení profesora Wagnera přineslo v architektuře významný zlom, na kterém se vedle Wagnera samotného podíleli také jeho spolupracovníci a žáci. Například na ploše fasády nahrazovali historizující stylový aparát novou formou dekoru, orientovaného florálně nebo antropomorfně. Jedním z těch mladých architektů byl právě Hubert Gessner.

Již během akademických studií byla realizována řada jeho projektů, z nichž na některých se podílel jeho spolužák Otokar Bém a později jeho bratr František. Jako přítel Viktora Adlera pracoval Gessner často pro sociálně demokratickou stranu.

Po Velké válce se Hubert Gessner stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni, byl jednou z hlavních osobností monumentální výstavby „rudé Vídně“. V roce 1938 – po připojení Rakouska k Německu – dostal zákaz činnosti.

V Gessnerově díle nalezneme širokou škálu realizací: rodinné domy a vily, reprezentativní budovy spolků a institucí, továrny (zvláště pekárny) a také rozsáhlé bytové komplexy.

Hubert Gessner zemřel ve Vídni 29. ledna 1943.