Hubert Gessner a Hradec Králové

HRADEC KRÁLOVÉ

vyšší obchodní škola

Hubert Gessner a Otokar Bém, projekt: 6/1896

přístavba: Hubert Gessner a Oldřich Liska, projekt: 1922 (?)

Náměstí Svobody 301/1

Na podzim roku 1895 byla v Hradci otevřena vyšší odborná škola (později obchodní akademie). Jejím potřebám měla brzy sloužit nová školní budova, na jejíž plány vyhlásilo kuratorium školy soutěž. O výsledku soutěže bylo rozhodnuto 12. dubna 1896: z dvanácti projektů byl jako nejlepší vybrán projekt Huberta Gessnera a Otokara Béma, spolužáků z Wagnerovy architektonické speciálky, nazvaný „Merkurova hůl“, první cena přinesla mladým architektům 500 korun. Následně byly všechny zúčastněné projekty vystaveny v hradeckém divadle, redakce Ratibora, „neodvislého politického listu pro zájmy kralohradeckého kraje“, se shodla ve svém názoru s kuratoriem školy: „Jest to zevnějškem svým nejlepší dojem činící, elegantní budova, kteráž bude dojista nábřeží našemu k okrase. A také praktické její řešení jest velmi účelné. […] Malé vady, které projektu tomu vytýká jury, dají se lehce odstraniti.“ Dochovaly se skica průčelí a perspektivní skica průčelí, v obou případech jde o nedatované a nesignované dokumenty, a plán vazby, který nese dataci „Vídeň v měsíci červnu 1896“, podpis „Bém a Gessner / architekti“, podpis architekta a kolínského stavitele Čeňka Křičky a schválení hradeckého městského úřadu z 30. července 1896. Stavba byla dokončena počátkem příštího podzimu, 19. září 1897 se konalo její slavnostní otevření. A již záhy zde začala výuka. Stavební výlohy dosáhly částky 96 179 zl 92 kr.

Na lichoběžníkové parcele u labského nábřeží volně stojící třípodlažní budova obchodní školy je charakteristická zaoblenými nárožími. Fasáda objektu je hladká a jen střídmě zdobená. Hlavní průčelí je osově symetrické a je strukturováno sedmi vertikálními osami. Krajní osy hlavního průčelí a také krajní osy bočních průčelí jsou završeny medailony – profily Merkura, římského boha obchodu; pod okny druhého patra je pak v těchto pozicích (pod figurami) vegetabilní reliéf bohatší a nad okny prvního patra je vysazena římsa. Na vrcholu zbylých pěti os průčelí jsou trojdílné vertikály světlíků, pod nimiž jsou kapitálami vyvedena jména pěti osobností spjatých s obchodem, ekonomií a účetnictvím: OLIVA, PACIOLO, SKŘIVAN, SMITH a ŠIMÁČEK. Mezi tato jména jsou umístěny vegetabilní motivy s dominantním věncem, završené korunou. Nad okny přízemí se opakují dva motivy (mimo jiné okřídlené kolo, odkazující opět k Merkurovi), nad okna prvního patra umístili architekti festony a pod okna druhého patra pásy s vegetabilním motivem. Florální a antropomorfní prvky, zaoblená nároží a další momenty dávají barokně historizující budově svěží vzhled. Na území Čech nenalezneme starší secesní realizaci.

K pozdější přístavbě (realizována v roce 1923), v níž hlavní roli sehrál Oldřich Liska (dochovány jsou i Liskovy plány přístavby školy datované již v červenci 1911), byl Hubert Gessner přizván, aby funkčně propojil původní stavbu s přístavbou a tuto zároveň výtvarně vyřešil. Gessner navrhl zadní křídlo zbavené všech dekorativních aplikací, zachoval pouze iluzivní kvádrové zdivo rizalitů a z původní budovy také odstranil „neúčelné štukatérské ozdoby“, aby celek působil jednotně.

Dnes v objektu sídlí děkanát Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.