Domek učitele Františka Růžičky

Hubert a František Gessnerovi, projekt: 1–3/1907 (?)

Československé armády 249

Projekt zpracovali – zřejmě v prvních měsících roku 1907 – Hubert a František Gessnerovi (Hubertovi bylo šestatřicet, Františkovi osmadvacet), v záhlaví plánů čteme: „RODINNÝ DOMEK / PRO PANA FR. RUŽIČKA NA MÍSTĚ ČIS 249 / VE VAL. KLOBOUCICH.“ K dispozici jsou dnes už pouze hlavní pohled, řez EF se situací a plán sklepů a základů (sklep, prádelna, žehlírna, prostor pro dříví a uhlí).

Přednímu průčelí domku dominují rizalit s trojbokým arkýřovým oknem a výrazným ornamentem ve štítu (vytvořen z barevných skel), dekorativní lemování dveří, oken i střechy a zdobně řešený vrchol střechy – malá terasa mezi komíny obehnaná zábradlím. Zadnímu průčelí dominovala veranda. Dekorativní účinek uličního průčelí je postaven na symetrickém a geometrizujícím pojetí, ozvláštněném barevnými prvky včetně barevného keramického obkladu. Stavba je odlišná od toho, co Hubert Gessner projektoval (sám nebo ve spolupráci) pro kloboucké zákazníky v letech 1895 až 1897. S bratrem Františkem dospěli k inovovanému výrazu opírajícímu se o tradici pozdně klasicistního stavitelství.

Pavel Zatloukal upozornil na patrný obdiv autorů k anglické koncepci rodinného bydlení a doznívání vlivu orientalizujících motivů. Anglický koncept se projevil zejména v domku obklopeném malou zahrádkou, domku, jehož průčelí dominuje trojboké arkýřové okno a z jehož předsíně v přízemí vede schodiště do prvního patra s ložnicí. Budiž řečeno, že anglické provenienci odpovídá i zdobné lemování střechy.

Právě v této době se Hubert Gessner jako zaměstnanec zemského stavebního úřadu v Brně věnoval své vůbec největší stavební akci v českých zemích – areálu Zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži: největší realizaci secesní architektury na území České republiky.

V polovině dubna 1907 požádal František Růžička o stavební povolení k postavení nového domu na místě, kde dříve stával dům čp. 249, dle přiložených plánů. Na základě jeho žádosti byla na čtvrtek 18. dubna svolána stavební komise a na základě protokolu z jejího jednání bylo následně – v pondělí 22. dubna 1907 – Růžičkovi vydáno stavební povolení. S největší pravděpodobností byla stavba dokončena ještě v dané stavební sezóně, kolaudaci lze předpokládat v podzimním termínu.