Obytný a obchodní dům Jana Horného

Hubert Gessner a Otokar Bém, projekt: 1–2/1897 (?)

Masarykovo náměstí 189

Obytný a obchodní dům Jana Horného poněkud stojí ve stínu jiné kloboucké Gessnerovy práce – domu Josefa Bratmanna.

Požár města z 29. července 1896 způsobil velké škody i Janu Hornému. Co se týče ztrát, vykázaná škoda ve výši deseti tisíc zlatých byla ve městě pátou nejvyšší. Čteme, že „první poschodí prohořelo“, shořely stodola a prádelna; v poznámce pak stojí: „majetný velice“. Jan Horný nepřistoupil k opravám ihned po požáru, snad si vše potřeboval dobře zvážit. Oslovil Huberta Gessnera, který na projektu spolupracoval se svým spolužákem Otokarem Bémem. Architekti mohli pracovat již s původními třemi stavebními parcelami, protože půdorys nového domu zahrnul i někdejší číslo popisné 191. Plány jsou označeny jako „WOHN U GESCHÄFTSHAUS / DES HERREN J. HORNÝ / IN WALL. KLOBOUK.“. Přednímu průčelí domu ve středu dominuje vysoký rizalit s balkonem, završený mansardovou střechou. Rizalit má tři okenní osy, po stranách je symetricky doplněn křídly s dvěma okenními osami. Zadní rizalit je ještě mohutnější, v patře mu dominuje půlkruhová prosvětlená veranda, opět završená mansardovou střechou.

Dne 3. března 1897 sepsal Jan Horný žádost o stavební povolení. Píše, že hodlá provést demolici svého v minulém roce vyhořelého domu čp. 189 a na tomto místě a na vedlejší parcele vystavět nový patrový dům, a to podle ve dvojím vyhotovení přiložených stavebních plánů 1–5, jejichž jedna sada se kompletně dochovala. Horný žádá představené obce, aby svolali komisi, která by provedla ohledání stavebního místa a další náležitosti, aby mohlo být Hornému uděleno stavební povolení. Zároveň žádal o povolení zbudovat na náměstí provizorní objekt, v němž by po dobu stavby mohl provozovat svůj obchod smíšeným zbožím, mělo jít o dřevěnou stavbu o rozměrech 13,20 x 13,00 metru.

Na kloboucké radnici byla věc projednána a vyřízena 4. března: na sobotu 6. března 1897 byla svolána stavební komise. Ta neměla proti stavbě domu o rozměrech 27,10 x 17,30 metru žádné námitky. Poté se komise odebrala na náměstí, kde se řešila ona provizorní stavba. Horný předložil dva nákresy, objekt chtěl využívat tři měsíce: od března do května. Také v tomto případě nebyly shledány žádné námitky.

Datum kolaudace a kolaudační protokol bohužel k dispozici nemáme; dokončení stavby ještě v roce 1897 je nicméně velmi pravděpodobné.

Lze konstatovat, že plány mohli Gessner s Bémem připravit v prvních dvou měsících roku 1897, ale mohlo se tak stát i dříve, v čase řekněme od září 1896. Výkresy jsou označené razítky „ARCHITEKT / HUBERT GESSNER / WIEN.“ a „ARCHITEKT / OTOKAR BÉM / WIEN.“, podpisy obou architektů (s adresou V. Wien, Hofgasse N. 4) a také Jana Horného.

Srovnání s fotografiemi dané části klobouckého náměstí z počátku 20. století ukazuje, že v realizacích předního i zadního průčelí došlo oproti plánům k drobným změnám, nejvýraznější je zřejmě skromněji pojatý balkón na předním průčelí.  Mimořádně hodnotný je plán zahrady za domem, který můžeme částečně konfrontovat s její fotografií na dobové pohlednici.

Dům Jana Horného patří k nejranějším projevům secesní architektury v českých zemích.