Městská kašna

nemovitá kulturní památka č. 51943/7-9017

Kašna sloužila jako veřejný zdroj pitné vody a zároveň jako možný zdroj vody v případě požáru. Pověstí je toto místo spjato s počátky města. Bývala zde prý studánka, u které mělo odpočívat panstvo z brumovského hradu, když bylo ve zdejších lesích na lovu; studánku měl označovat na blízkém stromě zavěšený klobouk. Podle něho dostala osada, která v těch místech později vznikla, své jméno. Dnešní kašna je z roku 1889.

Slovo kašna pochází z německého výrazu Wasserkasten, totiž schránka na vodu. Kašna či cisterna, tedy umělá nádrž sloužící jako veřejný zdroj pitné vody a zároveň možný zdroj vody v případě, že by bylo zapotřebí bojovat s požárem, stávala na klobouckém náměstí přinejmenším od 60. let 18. století. Nacházíme ji totiž zakreslenu na tzv. prvním vojenském mapování. Samozřejmě pak kašnu (osmibokou) vidíme na tzv. indikační skice z roku 1828.

Zdrojem vody byl pramen (pověstí opředená studánka!), přinejmenším v závěru 19. století však nijak vydatný, a snad už tenkrát také obecní studna na Sychrově před čp. 64 (poblíž dnešní polohy tzv. sychrovského kříže), odtud mohla být voda vedena jednoduchým dřevěným vodotokem do nádrže na náměstí. Tato nádrž mohla být dřevěná (jen s malou pravděpodobností plechová), ale dost možná, že i kamenná. Plán na novou kašnu dodal roku 1888 bezplatně zemský inženýr Karel Holl z Uherského Hradiště, který byl od února 1887 čerstvým zetěm starosty Františka Bratmanna.

Užitková funkce kašny v důsledku společenských a ekonomických změn (mimo jiné hygienické důvody) zanikla, přetrvává funkce zprvu sekundární – estetická.

Literatura: Odehnal, Petr: Kloboucká cisterna z roku 1889. Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka 13, 2012, s. 32–36.